Slavné ženy v závodních vozech

21. 7. 2016

Spousta žen miluje slastný pocit vlévající se do žil při adrenalinových jízdách ve vozech či motocyklech. Hrstka zde jmenovaných se rozhodla rozbořit nepsané konvence a ukázat, že svět motorismu nepatří pouze mužům, ale že i křehká žena dokáže z mašiny vytáhnout stejné maximum jako chlap. Tak či onak, v této oblasti pánové stále drží otěže a pro všechny strany to vypadá, že to tak i v nejbližší době zůstane. Probojovat se v drsné mužské konkurenci nejrychlejších vozů na světě se velkému počtu dam nepovedlo.

Z tohoto krátkého seznamu prim patří Italce Marii Terese Filippisové. Tato průkopnice něžného pohlaví ve Formuli 1 na sebe strhla pozornost osm let poté, co oficiálně vznikla známá série závodů Mistrovství světa F1. Od roku 1958 se chtěla prosadit a ozdobou byla rovnou na pěti Grand Prix. Do vlastního závodu však nastoupila pouze ve dvou případech a jejím nejlepším výsledkem se stalo desáté místo. Začátkem letošního roku Maria Teresa Filippisová zemřela v úctyhodném věku 89 let.

Dlouhých dvacet let se pak žena do kokpitu monopostu F1 neposadila. Svůj velký sen ve skutečnost proměnila až Lella Lombardiová, která jako jediná dokázala vybojovat cenný půl bod v celé historii působení žen v neprestižnější motorové soutěži. Nejúspěšnější moto – sportovkyně dala na obdiv svůj jezdecký um a během dvou let u Formule 1 se do hlavní soutěže probojovala hned několikrát. Až start na Velké ceně Španělska v roce 1975 jí ale přinesl zápis do historických tabulek, když dojela jako šestá v pořadí. Po záblesku Lombardiové se s talentovanými ženami jako by roztrhl pytel.

Nejprve se snažila prosadit Britka Divina Galiciová a později i Desire Wilsonová z JAR. Naneštěstí však ani jedna z nich nevyzrála na nástrahy a tvrdé podmínky F1 a do hlavní soutěže se nekvalifikovaly. Slávy a uznání na okruzích se nedočkala ani další Italka Giovanna Amatiová jezdící za Brabham. V novodobé historii se o ženský průlom snažily další závodnice. Jako testovací pilotka působila chvíli v F1 Marussie María de Villotaová. Při testech ji však potkala nešťastná havárie, při níž přišla o oko, a musela se s formulemi rozloučit.

To Susie Wolffová, manželka šéfa Mercedesu Tota Wolffa, měla k solidní kariéře za volantem F1 našlápnuto v konkurenčních barvách stáje Williams. Ta však při lámání chleba dala přednost před zkušenou Wolffovou náhradníkovi Adrianu Sutilovi a učinila z něj toho času svého druhého jezdce hned za Felipe Massou. V ten moment se cílevědomá Susie rozhodla jít o dům dál a ukončila své aktivní působení jako jezdkyně F1. Nyní už je tedy jisté, že ve výsledkových listinách Formule 1, které můžete mimo jiné kontrolovat i na oblíbených internetových stránkách http://extra.bet365.com/news/cs, nikdy jméno Wolffové figurovat nebude.

Z českých závodnic se dokázala vyrovnat nejlepším jezdcům Eliška Junková. Automobilová závodnice se narodila roku 1890 v Olomouci a byla viděna ve vozech Bugatti, nejprve jako posila svého manžela Čeňka a konečně později i sama jako řidička. Obdivuhodná žena závodící ve dvacátých letech minulého století je dodnes považována za jednu z nejrychlejších a nejlepších žen za volantem vůbec.