O řízení s Evou Poláchovou

16. 4. 2024

Eva Poláchová má řízení v krvi. Jako řidička nejčastěji usedá za volant Volvo XC90. Jako členka představenstva řídí chod pojišťovny Kooperativa. V nové roli porotkyně v anketě o nejlepší auto roku z pohledu žen jsme se jí zeptali, jak se při řízení auta v Česku vlastně cítí.

Cítíte se na českých silnicích za volantem bezpečná?

Těžko odpovídat obecně, rozhodně jsou situace, kdy ne. Většinou tyto situace pramení ze dvou oblastí – první je přetíženost českých silnic, dálnic a měst a její spojení s kvalitou komunikací, druhá oblast je chování řidičů.

A tím myslím nejen dodržování předpisů, ale zejména ohleduplnost, předvídavost a znalost možností a vlastností vlastního vozidla. 

Považujete agresivitu na silnicích za vážný problém? Jak změnit vzorce chování agresivních řidičů?

Ano, jednoznačně ano, agresivita stojí podle statistik až za 40 % všech dopravních nehod.

Jednoduchý recept asi není. Nicméně si myslím, že tímto problémem se zabývají odborníci z mnohých oblastí a našli bychom jistě pár dobrých příkladů (třeba i v novele zákona a nemohu zcela neskromně nezmínit aktivity naší platformy VIZE 0), a to je dobře.

V každém případě jsem přesvědčená o tom, že základní vzorce chování agresivních řidičů mají prameny ve výchově. Jak v té rodinné, tak samozřejmě v té obecné školní.

Cestou, jak to změnit je tedy prevence (výchova) a účinný sankční systém.

Prevenci představuje zejména kvalitní vzdělávání účastníků silničního provozu (např. dopravní výchova na základních školách či zavedení institutu tzv. řidičského průkazu na zkoušku).

Zahraniční zkušenost jednoznačně dokazuje, že například zavedení záznamníků jízdy do vozidel může snížit jejich nehodovost až o 20 %, umístění radarů na kritických místech snižuje nehodovost o třetinu. Důležité je, že s agresivními řidiči je třeba aktivně pracovat.

Nestačí je jen pokutovat či jim udělovat trestné body. Je potřeba zapojit psychology a zaměřit se na to, aby rizikové osoby dokázaly poznat příčiny svého agresivního chování a aby si včas uvědomily možné dopady svého jednání.

Určitě stojí za zvážení, zda např. do trestního zákona nezavést definici agresivity v dopravě a tuto pak přísně postihovat. Ostatně některé země už touto cestou vykročily.

Jaké jsou podle vás největší nešvary českých řidiček a řidičů?

Asi nejvíc rychlost a její překračování, používání mobilního telefonu za jízdy. A netrpělivost spojená s ohleduplností – takové to, no jo: „Zetko“ na autě, blondýna či senior v klobouku.

Do jaké míry podle vás ovlivňuje řízení emoce? V čem jsou podle vás ženy za volantem specifické?

Aktuální „pohoda“ řidiče podle mě zásadně určuje styl jízdy. Když např. nestíhám – mohu mít tendence jet rychleji nebo být méně empatická k chování ostatních řidičů – nemyslím tedy, že je rozdíl mezi ženami a muži.  

Jakým autům dáváte přednost?

Nejsem vyhraněný fanda jedné značky nebo kategorie – obecně takové, které se hodí k mým aktuálním potřebám. A že jsem od těch osmnácti vyzkoušela hodně aut tak, jak si to život žádal. A ano, přiznávám, mám ráda silnější motory.

Jaký model aktuálně řídíte? Co vás na tomto autě baví vůbec nejvíc?

Aktuálně využívám Volvo XC90, dává mi velký pocit bezpečí a jakkoli jsem si jej úplně nevybírala sama a chvíli jsem se s ním sžívala – dnes jsem absolutně spokojená.

Pro jízdu po Praze ale, pokud mohu, využívám Smart.

Co ve vašem autě nesmí chybět?

Vedle všech bezpečnostních prvků, které jsou pro mě zásadní a beru je jako samozřejmost – dnes, když sedím v autě bez adaptivního tempomatu, cítím určitý diskomfort. A jako Pražák, bydlící v centru – samozřejmě parkovací asistent je můj kamarád!

Díky za rozhovor a přeji vám mnoho šťastných kilometrů!